António Aurélio Gonçalves, 25.09.1901 – 30.09.1984

Obr. 1. António Aurélio Gonçalves ve výřezu bankovky P#70. B) Podobná fotografie. Autor: ND. Převzato a upraveno z: https://brito-semedo.blogs.sapo.pt/

António Aurélio Gonçalves se narodil 25.září 1901 v Mindelo na ostrově São Vicente, souostroví Cabo Verde. Jeho otec – Roque da Silva Gonçalves (narozen 1866) byl úředníkem na farmě a byl vůdčí osobností v Mindelo, vzdělaný muž, udržující korespondenci s význačnými osobnostmi, mimo jiné bratry Eugene a Pedro Cardoso Tavaresovými. Matka Julia D. da Conceicao Gonçalves zemřela, když byl António ještě dítě.

Po ukončení základní školy na São Vicente a Santo Antão studoval střední školu na ostrově São Nicolau a v roce 1917, v rodině označovaný jako „Toi“ (ten maličký), odchází do Lisabonu a na přání svého otce se zapisuje na univerzitě na studium medicíny. Avšak studium anatomie a zejména provádění pitev v něm budí odpor, a proto se zapisuje ke studiu malířství, později historie a filozofie. V průběhu studií publikuje eseje ve sbírce „Aspectos da Ironia de Eca de Queiroz“

Obr. 2. Portrét mladého A.A. Goncalvese. Autor: Fatima Gonçalves. B) Rodný dům spisovatele v Mindelo. Autor: ND. Oba snímky převzaty z: https://www.lirecapvert.org/antonio-aurelio-goncalves1901-1984.html

A.A. Gonçalves, nazývaný Nho Roque, po návratu na São Vicente v roce 1939 učil historii a filozofii na Liceu Gil Eanes. Později byl profesorem historie a filozofie na vysoké technické škole v Mindelo, přednáší však také v knihovnách středních škol a na radnicích, pořádá tréninkové kurzy pro učitele a rediguje program rozhlasové relace „Altán“. V letech 1936–1966 byl prominentním členem literárního hnutí Claridade, v jehož časopisu hojně publikuje prózu a eseje a na rozdíl od jiných autorů se zaměřuje na životy drobné buržoazie kolem Mindelo.

Portugalsky píšící africký spisovatel, esejista, romanopisec, historik, kritik a pedagog, jehož díla jsou odrazem tradiční společenské role žen kapverdských ostrovech.

Všechny jeho "noveletas“ a další literární útvary (včetně sci-fi) mají jako ústřední postavy kapverdské ženy, jejich život a psychologii, což je v této souvislosti jedinečností mezi lusofonními africkými spisovateli. Svět Gonçalves a jeho žen se točí kolem kapverdského sociálního dilematu, měnící se společnosti a problému emigrace. Zemřel tragicky 30.září 1984, příčinou smrti bylo ušlapání davem.

Obr. 3. A) A.A. Gonçalves se skupinou literátů sdružených kolem časopisu "Claridade" Převzato a upraveno z: https://expressodasilhas.cv/cultura/2016/10/08/aurelio-goncalves-escritor-da-alma-mindelense/50472 B) Portrét spisovatele v pokročilém věku. Autor:

Bibliografie:

Aspectas Ironia Eca de Queirot (1937)

Relapse (1947, „Relaps“)

Pródiga (1956; "Marnotratná dcera"), zkoumá život svéhlavé dcery, která odejde z domova, má milostný poměr, a vrací se zpět do náruče matky.

O Enterro de Nha Candinha Seina (1957; "Pohřeb paní Candinhy Seiny") se ponořuje do dětství, popisuje vztah vypravěče s bezdětnou ženou velké laskavosti a charakteru.

Noite de vento (1958; "Noční vítr")

História de Tempo Antigo (1960, "Příběh minulosti") zahrnuje smrt matky vypravěče a klade důraz na rodinné vazby mezi matkou a dítětem.

Virgens Loucas (1971; "Bláznivé panny"), mají také ženské hrdiny. V prvním případě se vytvořil velmi krásnou tmavou pletí ženu, která sleduje své vlastní touhy, a v druhém případě, když se vyrovnal knihu Matouše s příběhem o třech prostitutky.

Biluca (1977)

Burguesinha (1977)

Miragem (1978)

Terra da Promissao (2002 „Země zaslíbená“) literární díla vydaná z pozůstalosti